Jsou diety, které jsou zaměřené čistě na příjem určitých potravin, nebo také látek. Potom jsou ale i takové, které zakládají na tom správném poměru a správném zastoupení živin, které by náš jídelníček měl samozřejmě mít. A přesně taková je i zónová dieta, která v tomto ohledu přesně upravuje a samozřejmě také přesně stanovuje, kolik bychom měli denně konzumovat sacharidů, kolik tuků a také kolik bílkovin. A právě tímto dodržováním udržíme naše tělo v takzvané zóně, neboli v takzvané rovnováze, kdy má všeho dostatek, ale zároveň zase ne tolik, aby nemohlo průběžně a pozvolně hubnout. Je zde totiž zároveň kladen důraz také na kalorickou hodnotu daných potravin.
Jak by měla naše strava konkrétně vypadat?
Abychom naše tělo skutečně udrželi v potřebné zóně, v jaké ho udržet potřebujeme, měl by být základ živin jasná. Celkem 40 procent by měly zabírat v naší stravě sacharidy, tedy především složité cukry. Dále by zde mělo mít zastoupení 30 procent tuků, a toto množství je doplněno dalšími 30 procenty, a to bílkovin. Jakmile je však tato zóna porušena, přestává být zónová dieta účinnou a vy začnete ihned přibírat.
Jak je to s kaloriemi?
Správné rozdělení daných nezbytných živin již víme, a tak je nutné zaměřit se také na to, jaké by mělo být množství kalorií, které budeme konzumovat. S tím souvisí i to, že by měla být jídla rozdělena na pět hlavních porcí. Tedy tři jídla v podobě snídaně, obědu a večeře, a poté dvě doplňková jídla v podobě dopolední a odpolední svačiny. Ona základní jídla by poté neměla mít více než 500 kcal, a daná svačina by neměla přesáhnout hodnotu 100 kcal. Toho lze dosáhnout právě vhodnou kombinací a vhodným složením potravin, kdy zapojíme hlavně zeleninu, která dokáže zasytit, dodat řadu potřebných látek, a přitom má kalorickou hodnotu minimální.
Živiny bez problémů najdeme v běžných potravinách
To základní o samotné dietě je tedy zmíněno, a tak je vhodné zaměřit se také na to, jaké potraviny jsou vlastně ty správné, nebo naopak nesprávné. Pokud začneme sacharidy, tak ty bychom měli čerpat například z příloh, jako jsou těstoviny nebo rýže, ale také je můžeme získávat z pečiva a jiných obilovin. Poměrně bohatá je na ně i různá zelenina, jako třeba brambory, popřípadě také kukuřice.
S ohledem na bílkoviny je poté nejlepším zdrojem maso, popřípadě i kvalitní uzeniny. Z hlediska masa je to maso bílé, a to jak kuřecí, tak i krůtí. Poměrně dobré množství bílkovin, ale už o něco větší množství tuku má poté maso červené. Velmi ceněným zdrojem jsou ale i vaječné bílky. Podíváme-li se na zmíněné uzeniny, jsou nejlepší volbou skutečně kvalitní šunky, které mají nad 90 procent masa. Zde ale pozor na množství tuku.
Nyní se dostáváme už k několikrát zmíněnému tuku. Ten můžete čerpat ze zmíněného masa či uzenin, ale dobrým zdrojem jsou třeba také mléčné výrobky. U nich ale musíme zohlednit také množství bílkovin, abychom nevystoupili z bílkovinné zóny. Tuky, a to především potom ty zdravé, ale najdeme také ve většině ryb, a to jak sladkovodních, tak i mořských. Podobně kvalitním zdrojem ale může být třeba i kvalitní máslo.
Dieta může být z hlediska výběru potravy velmi náročná
Jak jsme již nastínili na možnostech, které můžeme konzumovat, nemusí být skladba jídelníčku nijak snadná, a to proto, že některé potraviny obsahují více živin, jiné zase méně, a tak udržet poměr 40-30-30 nebude vždy snadné. S tím souvisí také to, že je mnoho potravin, které z tohoto důvodu není možné konzumovat vůbec, a pokud ano, je zase porušen předpis ohledně množství kalorií. Komu však zónová dieta s ohledem na danou složitost přesto vyhovuje, ten se může těšit z pozvolného a trvalého úbytku váhy. Tomu lze samozřejmě pomoci také pohybovými aktivitami, které jsou v obecné rovině také předepsány.